THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
BLACK SABBATH náš, ktorý si na nebesiach, posväť sa meno tvoje, príď kráľovstvo tvoje, buď vôľa Ozzyho, ako v pekle, tak i na zemi... Projekt DOWN vznikol ako oddychovka známych postavičiek z kapiel ako PANTERA, CORROSION OF CONFORMITY, CROWBAR, EYEHATEGOD či SUPERJOINT RITUAL a v roku 1995 vydali dodnes pomerne obľúbený i úspešný debut „Nola“. Nemalý podiel na úspechu však nemali len mená osobností, ale i samotná produkcia, ktorá našla odozvu u fanúšikov spomínaných kapiel, ako aj konzumentov trávy, či 40 až 50 ročných fotrov, ktorí na BLACK SABBATH vyrastali. Nastalo dlhé obdobie ticha, kedy zúčastnení pokračovali vo svojich domovských formáciách a počas ktorého postupne narastali zástupy majiteľov prvého albumu DOWN. V týchto dňoch nájdeme v štatistikách niečo vyše pol milióna predaných kusov „Nola“. Na nasledovníka úspešného debutu teda už bolo právom zvedavých dosť veľa ľudí.
Môže nastať posun v tvorbe tejto all-star kapely, tvoriacej muziku silne inšpirovanú rannými BLACK SABBATH? Môže a aj nastal. Vplyv BLACK SABBATH je stále dominujúcim prvkom, pupkáči však obohatili celkový prejav o rafinovanejšie vrstvené riffy v podaní dvojice Pepper Keenan (CORROSION OF CONFORMITY) a Kirk Windstein (z depresívnych ťažkotonážnikov CROWBAR), výraznú gradáciu a dynamiku. Objavujú sa aj výraznejšie melódie, či nápadité sóla. Úplnou novinkou a príjemným spestrením je použitie hammondu v „Stained Glass Cross“ trochu evokujúcej postupy DEEP PURPLE, banjo v „Where I’m Going“. Významne sa presadzuje akustická bluesová zložka v songoch ako „Learn From This Mistake“ a „Lies...“ alebo postupy LED ZEPPELIN v záverečnej zadumanosti „Landing On The Mountains Of Meggido“. Mne osobne niektoré Anselmové vokálne linky pripomenuli aj ALICE IN CHAINS v najlepších rokoch, ale tí si nakoniec tiež chodili po inšpiráciu k BLACK SABBATH. Po textovej stránke ide o pestrú zmes, ktorej dominujú Philove osobné spovede a krízou stredného veku (presnejšie bude asi nadmernou konzumáciou alkoholu a drog) vyvolané depresie. V pôsobivej a mimoriadne otvorenej „Learn From This Mistake“ sa okrem iného vracia aj k štvorminútovému exitu z druhej polovice predchádzajúceho desaťročia, kedy takmer dokráčal k svetlu na konci tunela. Samozrejmosťou je aspoň jeden song venovaný zelenej rastlinke pod názvom „Seed“, nadväzujúci na vydarené „Hail The Leaf“ a „Bury Me In Smoke“. Napriek botanickej podpore je pohoda to posledné, čo môžete o tohto albumu čakať. Špinavá, drsná a bezútešná muzika bez sladkých zjemnení v podaní piatich tvrdých a ostrieľaných chlapov (akokoľvek gay to vyznieva), ktorí už v živote všeličo preskákali. Pri počúvaní DOWN odporúčam vytočiť volume poriadne doprava, jedine tak pocítite silu tejto hudby. Precíznosť je samovoľne striedaná príjemnou ležérnosťou, niektoré skladby sa vydarili viac, iné menej. Zaujímavosťou sú podmienky v akých prebiehal celý tvorivý proces a nahrávanie albumu. DOWN II vznikal jamovaním v stavoch od alkoholického opojenia, cez bolehlav a na pokraji šialenstva v úplnej izolácii od okolitého sveta uprostred barín Južnej Louisiany, kde si navozili prepotrebné zásoby piva, whisky, trávy a klasického porna rokov sedemdesiatych a osemdesiatych.
DOWN II je vyslovene retrospektívnym albumom, exkurzom do čias poctivej gitarovej muziky z obdobia pred tým, než heavy metal zdiskreditovali rôzne formácie od vymäknutých bezobsažných pop metalových formácií až po germánskych speedových sedliakov. Devízami DOWN sú pocit autentickosti, spontánnosť a jedinečný drive. HEAVY a TRUE.
Napriek botanickej podpore je pohoda to posledné, čo môžete o tohto albumu čakať. Špinavá, drsná a bezútešná muzika bez sladkých zjemnení v podaní piatich tvrdých a ostrieľaných chlapov, ktorí už v živote všeličo preskákali. Devízami DOWN sú pocit autentickosti, spontánnosť a jedinečný drive. HEAVY a TRUE.
8 / 10
Phil Anselmo
- spev
Pepper Keenan
- gitara
Kirk Windstein
- gitara
Rex Brown
- basgitara
Jimmy Bower
- bicie
1. Lysergik Funeral Procession
2. There's Something On My Side
3. The Man That Follows Hell
4. Stained Glass Cross
5. Ghost Along The Mississippi
6. Learn From This Mistake
7. Beautifully Depressed
8. Where I'm Going
9. Doobinterlude
10. New Orleans Is A Dying Whore
11. The Seed
12. Lies, I Don't Know What They Say But...
13. Flambeaux's Jamming With St. Aug
14. Dog Tired
15. Landing On The Mountains Of Meggido
III: Over The Under (2007)
II: A Bustle In Your Hedgerow (2002)
Nola (1995)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Elektra
Stopáž: 66:04
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.